> nechci zakazovat Islám, ale zakazovat jeho radikální výklady

Islám je už ze své definice radikální a umírněné výklady mnoho nevyřeší, pokud za tím nestojí nový prorok, Mohamed se však prohlásil za proroka posledního. Doporučuji zvážit odkazy uvedené zde: https://ponec.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=579220

...Irák si toho vytrpěl hodně. Narostl v něm vliv Iránu zase o něco víc. Ale s pomocí sousedů a amerického letectva a speciálních sil, se nakonec vrátil zpět k životu. Nevypuknul občanský konflikt mezi vládou v Baghdádu a Peshmergou. Neuskutečnila se ani invaze iránské Revoluční gardy. Situace je složitá, ale je lepší než kdyby Irák měl pořád za absolutního vládce Saddáma. Aspoň je pořád nějaká naděje, že se z Iráku nakonec vyklube stabilní stát.

...........

Omlouvám se, že to budete muset číst takhle pozpátku. Nakonec se mi z toho navzdory záměru vyklubal téměř celý článek.

Přeju Vám krásný víkend a těším se, že budeme aspoň sporadicky pokračovat v diskuzi.

Lukáš Dufka

PS: Mám ještě i osobní důvod proč diskuzi pod článkem neotvírám. Je irrelevantní, tak jsem ho nezmínil ve své odpovědi, ale svěřím se Vám. Mám ty "diskuze" rád. Distupace mě baví jako máloco. Někdy si vyloženě užívám "usazování" těch různých křiklounů. Ale prostě nemám na to čas a je to vlastně i malichernost. Takže i z toho důvodu to neotvírám, protože to potom stejně musím ignorovat, což je mi zase líto - když už tam někdo něco píše, citím povinnost odepsat.

Neberu to ale tak, že ten kdo neotvírá "diskuzi" pod článkem, tak se schovává. Píšu pod svým vlástním jménem. Dávam k dispozici svůj email. Diskuzi jsem otevřen a kdo mě chce kritizovat, vypískat či zastrašit, může se o to klidně pokusit. Pochvalné a povzbuzující reakce taky dostávám, ale vystavovat je nemusím. Nevidím totiž důvod si tyhle "dodatky" - ať už kladné, či záporné - jakoby připínat pod svůj článek, který by měl stát sám o sobě, takový jaký je.

Dobrý večer pane Dufka a děkuji za vysvětlení. Já chápu, že nemá cenu rozebírat minulost. Z pohledu uživatele IDnes můžeme donekonečna diskutovat a správnosti, nebo nesprávnosti invaze a třeba najdeme společnou shodu a třeba ne.

To co mě na celé věci zaráží, že k závěru "Druhá invaze do Iráku je selhání" dochází vojenští odborníci (Viz odkaz v článku) a diplomové práce, které minimálně posuzují míru legitimity a legality: Legalita a legitimita druhé invaze do Iráku - Daniel Soukop, Karlova Univerzita a USA a válka v Iráku - Sylvie Bantzetová, Masarykova Univerzita.

Další věc, která mě zaráží je, že v případě použití chemických zbraní v civilních oblastech se USA nemá čím obhajovat a stejná rezoluce 1441 by správně

- metodou padni, komu padni - měla platit i na ně. Bílý fosfor je zakázaná látka a byla prokazatelně používána americkou armádou. Kdyby totéž použil Putin, svět by měl jasno a hned by se připravovaly protiruské sankce.

Další dvojí metr vidím v invazi do Krymu bez mandátu OSN. Osobně si myslím - a je to jen můj osobní pohled -, že obecně v "nepovolených invazích" probíhá psychologický efekt na jinak umírněné muslimy, kteří buď začnou sympatizovat s nepřítelem, nebo se k němu přidají. Já se vůbec nedivím, že salafisti po třech letech zpátky obsadili Mosul. Stačí se podívat na IDnes, kolik blogerů včetně mě sice nesympatizuje s nepřítelem, ale minimálně se skrz prsty dívá na přítele.

Nemá cenu rozebírat rezoluce RB OSN. Oba máme stejný názor, ale ten punc autority - jak jste sám napsal - ať je jakkoli zbytečný psychologicky vnímá nejen západní veřejnost. Ta stejná společnost, která akceptovala protiruské sankce za nepovolenou invazi do Krymu.

Jenže v případě druhé invaze do Iráku (ačkoli můžeme polemizovat, že třetí Blixova zpráva neovlivnila porušení 30 denního limitu na odzbrojení) a raketového útoku na Sýrii, k žádným sankcím nedošlo. Proč? V čem je rozdíl oproti Rusům? A opět musím dodat, kdyby totéž udělal Putin, západní svět by měl jasno.

...nejstručnější možná verze těch událostí, které zjednodušujete na “stalo se A a tudiž vzniklo B” (což je mimochodem stará dobrá argumentační chyba Post hoc, ergo propter hoc) je následující:

Američané útočí v roce 2003. Saddamův režim kapituluje po krátkém odporu. Několik let se v Iráku vedou sektářské války, zatímco americká správa se snaží vytvořit nějakou míru stability. Američanům se konečně daří ukončit sektářské války, hlavně díky pomoci sunnitských kmenů, které se nakonec odvrátili od Al-Kaidy. Vytváří se stabilní vláda. Američané s rádostí odchází a přenechávají Irák a jeho problémy Iráčanům.

Irácká vláda, zvolená ve svobodných volbách, se ale rychle vyvine v šíitský sektářský režim premiéra al-Malikiho, který zajímá víc její vlastní prospěch, než budoucnost země. V letech 2012 až 2013 pak vzniká na území Sýrie Islámský stát. Povstává z pekla syrské občanské války, kde vládne bezvládí, život znamená smrt a jedinou možnou cestou kupředu se zdá návrat o tisíc let do minulosti.

Mezitím se Sunnité v Iráku začnout cítit (oprávněně) utlačováni sektářským premiérem v Baghdádu. Obracejí se na bojovníky Islámského Státu a zvou je na své území, jako protiváhu vladních jednotek. Sami ale nechápou, jak těžkého omylu se dopouštějí. Asi jako když ukrajinští občané vítali německé vojska jako osvoboditele od Stalina. Velmi rychle se úkáže, že dobře vyzbrojení, motivovaní a zkušení bojovnící ze syrského konfliktu nemají konkurenci od korupcí prolezlé armády Iráku. Bojovnící IS tak postupují rychle, téměř bez odporu zabírají obrovská a bohatá uzemí, na kterých se posilují jak peněžně, tak personálně. Tvoří se mýtus a síla jejich propagandy vábí velké množství zahraničních bojovníků. Jediný koordinovaný odpor proti nim postaví kurdská Peshmerga. Vláda al-Malikiho je sezana a nahrazuje ji nová. Ta nakonec ubrání Baghdád a po dlouhých třech letech bojů dobývá zpět všechno ztracené území...

...jako vysvětlení je Váš pohled žíznivě nedostačující. Postrádá jak intelktuální zvídavost, tak jakékoliv podložení. Je prezentován jako pustý, neproblematický fakt. Jak ale můžete, Vy který se mi zdáte jako vzorně kriticky uvažující člověk, takovým způsobem odbýt jeden z nejvíce šokojucích vývojů v mezinárodní politice za posledních deset let? Detajlní popis tohoto, jak se během dlouhých jedenácti let stalo z jedné třetiny osvobozeného Iráku doupě saláfistů Vás nezajímá?

Ukažte mi jednoho člověka, kdo tento vývoj předvídal třeba i rok dopředu? Naprostá většina odborníků na Blízký východ, a s nimi i laická veřejnost, byla celou situací zaskočena. Teď se ale někteří lidé tváří, jakoby na tom nebylo nic zvláštního. Jakoby to tak vlastně muselo být. Prostě zbytečné o tom mluvit. Všechno je jasné. Americká invaze všechno pokazila, americké vměšování je vinno vším.

Musím ale říct, že pro kritika extrémního Islámu je to podivný pohled na věc. Prakticky totiž smazává vinu a podíl jak saláfistů z IS, tak těch co tahájí za nitky v zákulisí - ať už to jsou Saudové či Irán. Je to ještě zvláštnější od Vás, který správně připomínáte zhoubný vliv Pakistánu na situaci v Aghanistánu. Teze, která říká že “Saddam byl odstraněn a proto vznikl Islámský stát” by svou povrchností nevydala ani na krátký kreslený film, natožpak na opravdové zamyšlení se nad tím, co se skutečně stalo...

Dobrý den, pane Svobodo. Děkuji, že jste ještě jednou odepsal. Bude teď nějaký čas nucen psát jiné věci, takže nemůžu reagovat celistvě. Avšak, odpovím aspoň zde, pro mě výjimečně v diskuzi, snad Vám to udělá radost.

Některé Vaše pohledy jsem lépe pochopil až z druhého příspěvku. Jeho četbou jsem si v některých oblastech, kde si nejsem sám úplně jist, poupravil svůj názor. Za což Vám děkuji. Z mnohými názory, které zastávate, se můžu ztotožnit, a s jinými zase ne. Vůči jednomu mám však nekompromisní odpor.

A to proti Vašemu pohledu na vznik Islámského Státu, kde se dle mého dopouštíte závažného a zavádějícího zjednodušení. Píšete, že Saddam "odstraněn byl a ... díky tomu vznikl Islámský stát."

To je stejné jako tvrdit, že odstranění německého Kaisera, vedlo ke vzniku nacistické Třetí říše. Ano, v jistém smyslu to vytvořilo podmínky pro její vznik. Ale naprosto to ignoruje více než dekádu komplikovaného historického vývoje, který v žádném případě nemusel najít své vyústění v antisemitovi se štětečkem místo knírku.

Spousta kritiků americké invaze do Iráku dnes tajně cití morbidní vděčnost za příchod Islámského státu. Čím krvavěji si jeho fanatikové počínali, čím víc znásilňovaili a zotročovali, čím větší počet lidí vydávali k nelidským trestům, tím více se zapřísáhlí kritikové Ameriky mohli těšit, že dnes už o jejich pravdě nikdo nebude pochybovat. Mohli se zase jednou cítit jako jediní spravedliví.

Stačilo si počkat. V roce 2011 odešla všecha americká vojska z Iráku. Byl tam mír a stabilní vláda. A i po všech těch obětech se zdálo, že to nakonec dobře dopadlo. Bohužel pro Irák a jeho občany se kritkové USA již za tři roky mohli radovat ze své obnovené neomylnosti...

Možná jsem to v tom dlouhém elaborátu přehlédl, yřeba je to někde dál, ale - nebylo by vhodné hned v úvodu uvést, na co reagujete?

Dobrý den. Šlo o reakci na článek "diskuze s panem Svobodou", kde chybí diskuze. Takže jsem neměl možnost poděkovat panu Dufkovi jinak, než samostatným článkem, který trochu působí jako spam. Je to škoda, že kvůli trolům neotevírá diskuzi, protože se s ním diskutuje hezky. Ale je to jeho právo a jeho soukromá věc.

Příliš mnoho témat na jedno diskuzní okénko a tak jen poděkování, že otevíráte diskuzi, bo skoro bych řekl, že to již zde činí jen hrdinové

Já nejsem hrdina. Pro mě hrdinové jsou naprosto neznámí lidé, kteří nevystupují z anonymity, nevyžadují pět minut slávy a svými činy daleko předčí známé osobnosti.